Marie Antoinette

Krásný film o životě, nejen na konci 18. století.

Sofia Coppola opět nezklamala (Lost in Transalation), snad jen sem měla trochu strach z Kirsten Dunst v hlavní roli. Ale kupodivu jí role mladičké královny Francie sedla.

Celý film je nádherně podbarvený rockovou hudbou, která ještě umocňuje dojem okázalosti a fádnosti tehdejšího Versailles.

Dalo by se říct, že Coppola vypráví příběh o lidech chycených v mocnářských pletichách, o nesmyslnosti dvorské etikety, o lidech, kteří ještě nestačili dospět a již se stali "veřejným" majetkem a byli svázáni hloupými pravidly.

Marie Antoinetta, byla v patnácti letech provdána za francouzského prince Ludvíka XVI., pozdějšího krále Francie.

Příběh ji vykresluje jako „rockovou hvězdu“ - rozmarnou, nespoutanou, krásnou, umělecky nadanou, ale hlavně znuděnou. Divili byste se? Celý život byla nucena trávit ve Versailles, zlaté kleci, tak vzdálené od Paříže. A tak rozhazuje penězmi ze státní pokladny, vymetá večírky, šampaňské teče proudem, hraje hazardní hry a nevyhýbá se ani mužům . . .

Ale přes to všechno nepřestává být lidská, milující a chápající . . .

Dávám 100%